reklama

Církev je dokonalá, tedy je přesně taková jaká má být!

Dnes mnoho lidí kritizuje církev. Ať za její postoje a názory, nebo za mlžení, nebo za chování jejich členů. Důvod se vždy najde a mnohdy ne neoprávněný. Já tedy patřím ke skupině kritiků, kteří mají nějaký vztah k Bohu a Ježíši Kristu, tedy uznávají jeho existenci. Této skupině kritiků je blog určen především, ale samozřejmě nejen jim. Moje kritika vždy směřovala spíše ke světskosti učení, než ke skutkům zástupců církve. Dnes bych se nechtěl věnovat mému oblíbenému a pravdivému tématu, že kritizujeme církev místo sebe. Tedy, že projektujeme naše vlastní chybky na někoho jiného. Chtěl bych se spíše zamyslet nad smyslem vzniku církve a stavebním kamenům, na kterých byla církev založena dle bible.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (42)

Pokud si definujeme zlo jako kladný vztah ke hmotě, pak tento vztah je ďábelský a každý, kdo má tento vztah je tedy ďáblem a dobro definujeme jako kladný vztah k duchu a duchovnu, pak tento vztah je božský a každý kdo má takový vztah je Bohem. Tím se nám mohou otevřít oči a přestat věřit existenci démonů a ďáblů, které jsou nám neustále mylně vštěpovány již minimálně cca 1600 let. Můžeme pochopit, že celý proces ( „souboj" ) dobra a zla, Boha a ďábla, je vnitřní proces dobra a zla, tedy našeho vnitřního vztahu ke hmotě a duchu. Buzení strachu démony však není cesta k Bohu. Myslím si, že kdo vyvolává strach koná ďábelskou práci, byť je oblečen jakkoliv.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Pro zjednodušení, v člověku probíhají procesy dobra a zla. Čím více se opírám o hmotu, jsem na ní závislý a vidím se pouze skrze hmotu, tím více neuznávám Boha a duchovní život. Jsem větší sobec a materialista.

Naopak, čím více se věnuji Bohu a duchovnímu životu, tím více se odpoutávám od závislosti na hmotě a tomto světě. Stávám se duchem a ztrácím vztah a vazby k tomuto světu.

Zde se teologie snaží člověka udržet ve vztahu s tímto světem a tím ho podržet ve hmotě. To by ale bylo ďábelské, ne? Ne, církev se snaží pouze udržet člověka ve vztahu s tímto světem tak, aby odpoutávání bylo přirozené a bezpečné a přitom dostatečně rychlé. A to je velmi obtížné.Viděl jste někdo někoho opravdu duchovního? Pokud ano, tak víte, že tento člověk jakoby se stará o tento svět, ale vůbec na něm nelpí. Je s Bohem v duchovním světě. A když dojde na věc, dá přednost Bohu a tento svět odloží. Cele se přesune do duchovního světa. Což pro někoho může být holé bláznovství. Naopak těch démonů vidíme denně spoustu. Ti naopak udělají vše pro hmotu.Až by se dalo říci, že duchovní člověk je nepoužitelný pro boj na tomto světě. Ježíš sám ke konci duchovního vývoje ignoruje tento svět - méně duchovní lidi, dotazy o pravdě, neobhajuje se, je s Bohem v duchu. Takový člověk je ve fyzickém smyslu nepoužitelný pro boj se zlem ( vztahu ke hmotě ). Duchovně však svítí na cestu všem co jdou za ním a s ním.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Ježíš podle mě moc dobře věděl o tomto riziku produchovnění člověka. Bůh dokáže hledajícího přitáhnout tak rychle a mocně, že tento svět pro něho zůstane jako ve snu. To jsou ty různá rychlá vytržení popsaná v Bibli.

Takže ještě jednou, zůstat duchovní a přitom neztratit zájem o tento svět, nebo nezískat nový vztah ke hmotě je velmi obtížné.

Ježíšovo učení se muselo prorvat až do dnešní doby a nebýt umlčeno ateisty a navíc musí zůstat otevřeno pro všechny. Židé takový úkol již dostali a kam se svým sektářstvím došli? Je z nich uzavřená komunita, žijící si sama pro sebe.

Je to přetěžký úkol. A proto vystavěl svoji církev na Petrovi. Petrův princip se církví vleče celou dobu, ale pro udržení Ježíšova učení je velmi podstatný. Jaký je to princip? Vztah ke hmotě a světská okázalost. Proto Ježíš nazval Petra satanem a proto Petr chtěl vystavět okázalé svatostánky Mojžíšovi, Eliášovi a Ježíšovy, proto Ježíše zapřel a v podstatě neporozuměl jeho učení. Jako by Petr zastával světskou okázalost a moc a k tomu dostal klíče od božího království. A díky tomu, že umíte chodit ve hmotě, můžete se v ní chovat mnohem obratněji než čistě duchovní člověk. To je také doloženo písmem. Synové světa totiž bývají ve svých věcech chytřejší než synové světla. Luk 16 8. Díky tomuto světskému principu v církvi můžeme dnes číst Nový zákon a mluvit o Ježíšovi, za tuto prozřetelnost je nutno poděkovat Bohu.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Například dnes v kostele jsem slyšel mluvit kněze tak podezřele, jako bych mluvil já sám, moc se mi jeho slova líbila a oslovil mě svým výkladem. Rozváděl jak skrze Ježíše máme propojit principy tohoto světa a přitom dbát na to, aby ani jediný nebyl nadřazen nebo ponížen a jak je to těžké. Hlavně, co vnímám já velmi pozitivně je to, že jsem poprvé v kostele slyšel velmi podstatný cíl Ježíšova učení. Ježíš nepřinesl pravdu na podnose, ale jeho záměrem je, abychom se naučili pravdu vnímat sami a to je jeho učení. Ne odpovídat na otázky přímo - tedy kázat vlastní odpovědi jako pravdu, ale nutil lidi přemýšlet a pravdu hledat samostatně. Pokud má někdo opravdový hlad, nepodává mu pečenou rybu , ale učí ho chytat tuto rybku. Údajně je totiž v Bibli cca 180 přímých otázek na Ježíše a On přímo odpovídá pouze na tři z nich. Ostatní Jeho odpovědi vedou k samostatnému zamyšlení a nutí člověka jít do svého srdce a tam hledat odpovědi sám.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Doufám tedy, že po mírném ústupu církevní moci dojde k přerodu teologie a nebude kázána pravda jako fakta, ale bude kázána cesta. Bude kázána cesta jak zažít pravdu na vlastní kůži samostatně. To je samozřejmě jediná cesta jak vyrýt Boží zákony do svého srdce, vlastním prožitkem a ne papouškováním. Doufám, že církev nemá strach ze samostatných oveček. Nebo to, že lidé jsou jako ovce bez pastýře je chápáno jako pozitivní stav lidí, který je nutno zachovat?

A ještě bych dodal pro bezhlavé kritiky, církev je přesně taková jaká má být. Je v ní spousta povolaných a málo vyvolených, je v ní spousta falešných proroků, je v ní spousta lidí co budou sedět po levici a přitom konají zázraky. Je v ní také spousta spravedlivých a sedících po pravici. A tak to má být, tak na to nezapomínejme. Učme se z chyb, které vidíme u druhých a věnujme se v tichosti sobě samým, písmo je zde, Bohu díky.

Hodně štěstí.

Petr Matuška

Petr Matuška

Bloger 
  • Počet článkov:  43
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Hledající Boha a jeho Jména. Asi křesťan gnostik :-) Zoznam autorových rubrík:  Kdo jsem?ReakceWebovky RSS rádiaAutoři a knihySúkromnéNezaradené

Prémioví blogeri

reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu