Kdo nás bude soudit? Bůh? A proč jako?

Autor: Petr Matuška | 11.9.2012 o 22:15 | (upravené 12.9.2012 o 0:04) Karma článku: 4,59 | Prečítané:  719x

Opět mě vypudila k psaní úvaha na téma: „ Musíme se snažit, abychom v den odchodu z toho těla obstáli před Bohem , on jediný zná naše srdce."?! Já chápu, že lidé viděli Boha jinak v minulosti. A na tento obraz Boha navazují nějaké pasáže z Bible. Dnes bychom, v této pokročilejší době, mohli začít konečně používat doposud skryté pasáže z Bible a rozšířit tak konečně svoje představy o Bohu. Je zde riziko, že budu napaden, že představy Boha jsou nepřípustné. S tímto prvním Božím zákonem já osobně však velmi souhlasím a pokusíme se podívat, kdo říká, že si Boha nemáme představovat a přitom nám podsouvá jednu představu za druhou. Ááááá „ rozšířit představy" to je blbost, si někdo řekne.

Ne není. Dnes, když uznáváme pouze část představ o Bohu je buďto nutno si Boha přestat představovat úplně a nebo, pomalu rozšiřovat a doplňovat naše představy tak, aby byl nakonec Bůh v našich očích kompletní, jediný, jedinečný, absolutní a tím nekonečný bez jediné konkrétní představy. Jen upozorňuji, že jít k Bohu cestou představ je zdlouhavé a nevím jestli možné. Mnohem jednoduší je jít cestou aktivního tichého čekání na seznámení.

Odpíchneme se od mého oblíbeného „Bůh je Láska". Dále k tomu přidáme historku o návratu ztraceného syna, kde otec syna přivítá s otevřenou náručí, dále přidáme Ježíšova slova „ Nesuďte, abyste nebyli souzeni .... a jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni .... „ (Mat 7), dále bychom do toho mohli přidat "Kdo přijímá proroka dostane odplatu proroka, kdo přijímá spravedlivého dostane odplatu spravedlivého" a máme z toho pěkně ostré Chili con carne.

Pokusím se to přeložit. Bůh nás vůbec soudit nebude, je to Otec, který, pokud k němu přijdeme, nás vždy přivítá s otevřenou náručí a se slzou v oku, vždy. Jediný kdo nás bude kdy soudit, budeme mi sami, na základě svých vynesených soudů a dokonce i jen myšlenek. Cestou k tomu, abychom nebyli souzeni je nikdy nikoho a nic neposuzovat. Tzn.: S láskou přijímat vše, tedy dobré, šedé i zlé. Znamená to ve své podstatě se zbavit svého osobního názoru na vše a přijmout na vše Jeho názor. No a na závěr se utvrdíme v tom, že pokud si Boha budeme jakkoliv představovat, tak přesně takový bude. Takže pozor na přání, jak má Bůh vypadat.

Nedá mi to na závěr jednu otázku. Pokud nás bude tedy Bůh soudit a je zřejmé, že soudit se budeme sami, kdo je tedy Bůh?

Jaké byly fazolky nepálí moc? Zajezme je chlebem a pozor na soudy :-).

Přeji Vám hodně štěstí

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Voliť proti Kotlebovi nebude bolieť

Ktovie, ako na voličov zapôsobí Klusov sľub vyčistiť úrady od rodinkárstva. Zdá sa totiž, že práve to im neprekáža v prípade ĽSNS.

DOMOV

Politický geograf Madleňák: Neviem, či v Lučenci poznajú Luntera či Mičeva

Extrémista Marian Kotleba ťaží v banskobystrickej župe aj zo slabej informovanosti tamojších voličov, hovorí pre SME politický geograf TIBOR MADLEŇÁK.

DOMOV

Nemýľte sa, toto nie je vaše Slovensko, zaznelo Kotlebovi pod oknom

Na to, aby zlo víťazilo, stačí, aby dobrí ľudia nerobili nič, pripomenul prezident Andrej Kiska.


Už ste čítali?