reklama

Bdělost, spánek, hluboký spánek a vědomí a existence.

Doufám, že se úspěšně pokusím nabourat materialistickou vizi světa. Katolická teologie o svaté trojici Otec , Syn a Duch svatý taky nezůstane nedotčena. Pojďme se na Boha podívat trochu jinak. V tomto článku víceméně vycházím z učení Šrí Ramany Maharšiho. snad ho nezkreslím a pokud ano, máte možnost si ho přečíst sami.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (55)

Bůh jako osoba. Bůh jako Otec, Syn a Duch svatý. To jsou základy katolické teologie.

Bůh jako Brahman, jako nehybný, nedosažitelný prazáklad všeho. Jako nic nepožadující a nechtějící existence, vědomí a blaho. Brahman jako prazáklad života.

Syn jako Átman, jako Kristus, jako část Boha a současně jako absolutní Bůh skrze kterého vznikl svět a skrze kterého můžeme poznat nepoznatelného Boha. Část Boha, skrze kterou můžeme Boha zakusit a ucítit. Tak moc nás miluje nedosažitelný Bůh, že se k nám přiblížil skrze svého syna, abychom ho mohli uvidět a zažívat se v jeho absolutnosti.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Májá jako Bůh stvořitel, jako Bůh, který si hlídá své pozice a nedovolí díky roušce nevědomosti, vstoupit slepým a hluchým do světa absolutna, do světa existence a vědomí. Májá, jako Bůh milosti, který na upřímné požádání, sundává tuto roušku nevědomosti, jako Duch svatý, který vane kam chce a dělá si co chce.

Je Bůh osoba, jak tvrdí katolíci? Nevím, Bůh je Duch, tvrdí Ježíš. Bůh je láska, světlo a Život, tvrdí apoštolové a jejich následníci. Možná jsem Bibli špatně četl, ale na Boha jako osobu, jsem tam nenarazil. Připadá mi to jako další mystifikace. Osobně Boha jako osobu neumím uchopit. Vůbec se mi to nelíbí a nese to pro mě spoustu omezení. Na druhou stranu, Bůh je vše, tedy i osoba. Spojování Boha s osobou ve mně vyvolává představu dědečka na oblaku. Podle mě Bůh, jako osoba, vede ke spoustě zkreslení a mylných zosobnění a přivlastnění si Boha. Na druhou stranu toto zosobnění může Boha přiblížit na počátku cesty. Pro někoho by mohlo být nepředstavitelné mluvit o Bohu jako o nekonečnu, o absolutnu, o světové mysli, o absolutním vědomí, jako o Duchu, který vše proniká a tudíž nemůže někde být a někde nebýt. O Duchu, který může jen být.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Pojďme si Boha popsat trochu jinak. Pojďme si ho popsat jediným slovem, slovem Život. Pokud si pod pojmem Bůh představíme Život, dostaneme obrovský prostor, ve kterém se můžeme pohybovat, např. Bůh je láska, Život je láska, atd.

Jenže jak se Život, tedy Bůh projevuje? Život se mimo jiné projevuje hlavně existencí, tedy tím, že Je, že existujeme, tím, že Jsme. Pořád Jsme, nekonečně Jsme.

Jak jsme schopni vnímat existenci a život? Musíme si být nepřetržitě vědomi Života, existence, tedy Boha, abychom žili? Nebo drobné výpadky vědomí, jako hluboký spánek, nebo koma, nejsou na škodu? Může být vědomí vůbec přerušeno a pokud ano, jedná se pak o nekonečné vědomí? Je naše vědomí, o kterém si myslíme, že je to to pravé a jediné vědomí skutečné, pokud je přerušené naším spánkem? Pokud tedy připustíme, že vědomí nemůže být přerušeno, pak by to naše, denní vědomí nebylo Vědomím, ale něco jiného. Jak nám tedy vzniká dojem našeho vědomí, které minimálně každý den vzniká a zase zaniká? Jak nám tedy vzniká iluze našeho „trvalého" vědomí života. Iluzi si navozujme tím, že si namlouváme, že naše denní ( vědomí přes den ) je trvalé. Pravda je však taková, že každým hlubokým spánkem zaniká a znovu vziká probuzením, Ano náš svět povstává probuzením mysli a zaniká utišením mysli. Nalháváme si, že naše vědomí je trvalé a ono přitom není trvalé. Tak kde je to trvalé vědomí, které si uvědomuje i tělo ve spánku? Co je to to , trvalé vědomí? Do tohoto trvalého vědomí se každým spánkem, bohužel nevědomě, vracíme. Do tohoto trvalého vědomí, do tohoto Božího království se musíme znovu vědomě narodit. Musíme se uvědomit, nebo znovu se narodit z vody a z ducha. Musíme být vzkříšeni ze smrti do života.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Dalo by se říci, že skrze vědomí si uvědomujeme existenci. Vědomí a existence si uvědomuje nebo prožívá Život, který prostě JE, tedy existuje a my si ho uvědomujeme díky vědomí. Maharši vysvětluje, že existence a vědomí je jedno a totéž. Vědomí a existence jedno je. Pochopení toho, nebo alespoň rozumové přijetí, že existence nemůže existovat bez vědomí a tudíž utváří vědomí a vědomí si nemá co uvědomovat pokud není existencí, je velmi podstatné pro pochopení spánku, hlubokého spánku a bdění, jako nástroje, pro uvědomění si jiné, pravé reality. Tak tedy dále vycházím z toho, že existence a vědomí jedno je.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Možná, že se vám zdá předchozí odstavec trochu zamotaný, a to asi je. Alespoň vidíte, jak lehce se dá jednoduchá pravda zamotat. Věřící jsou mnohdy odrazováni od pochopení Boží trojice s tím, že snaha o pochopení trojice vede do blázince. Nevím proč jsou zrazováni od pochopení, tak krásné pravdy, kterou pokud pochopíme a částečně prožijete, nebudeme chtít nic jiného, než splynout s Bohem v jedno. Ano v předešlém odstavci jsem to schválně trochu zamotal, abych ukázal, jak je jednoduché něco zamlžit. Moje oblíbená Františka, řádová sestra, však trojici vysvětluje tak krásně a jednoduše.

Otec je zdroj všeho, Syn je ten, skrze kterého přistupujeme k Otci. Duch svatý je to Světlo, Moudrost, Pravda, Život, Utěšitel, kterého Otec dává synu. Pokud vstupujete do Krista a Kristus do Vás, stáváte se Božím synem a milující Otec Vám dává vše co má. Tedy Ducha svatého a tím veškerou pravdu, moudrost, láskyplnost a nekonečné štěstí a osvobození v poznání pravdy. Otec se celý odhaluje synu, v plné nekonečnosti a absolutnosti. Čím více jste Jeho syn, tím více Vám dává, až s ním splynete v jedno. Pochopení Svaté trojice je cesta, je to spirála vedoucí k samotnému Bohu.

Ježíš to vše říká ještě jednodušeji. Já a Otec jedno Jsme. Otec je ve mně a já v něm. Bez otce, však nejsem nic.

Přísná logika Ježíšových slov, klade tvrdé otázky na současnou teologii. Je nebo není Ježíš vtělený Bůh, pokud bez otce není nic? Ano je! A skutečně nám samotný Bůh díky Ježíšovi, svému vtělení, ukazuje cestu domů! Pokud je Ježíš v Bohu a Bůh v něm, je s ním tedy jedno a splynul s ním. Pak je Ježíš vtěleným Bohem. Každý kdo splyne s Bohem je Bůh. A proto je psáno „Jste Bohové", jen s ním musíme splynout, nic víc, nic méně. Je to jako fyzikální jev. Je to jako když Vy jste kapka vedle veliké louže, nebo přímo moře. Je to jako když Vy jste kapka živé vody v blízkosti studny s živou vodou. Kapka je samostatná individualita, dokud se nespojí s větší, přímo nekonečnou masou živé vody. Je pak kapka vody, která splynula s živou vodou kapkou, nebo přímo živou vodou?

Vášnivě jsem se rozhovořil o jednotě. Otec a Syn jedno JE. Vše to začalo úvahou o spojení: Vědomí a Existence jedno JE. Že by Vědomí, Existence a Život, mělo něco společného s Otcem, Kristem a Duchem svatým? Já se domnívám, že ano. Jedná se o jedno a totéž, jen popsáno jinými slovy.

Neodvažuji se tvrdit, že Bůh je Vědomí, Existence a Život, protože to nevím, ale pokud Vědomí, Existence a Život jsou z logiky jeho hlavními atributy, jak je odhalíme?

To taky přesně nevím, ale nelze odhalovat Boha, dokud si nerozrušíme svět takový, jak ho známe. A protože z Bible víme, že se o svět nemáme moc zajímat, protože svět jak ho známe, „končí", musíme prvně na intelektuální úrovni, tedy logicky si připustit, že zde není všechno, tak jak se to jeví, nebo jak je nám to vštěpováno. Můžeme se pokusit vysvětlit si, že vědomí, existence a tím i život, které zažíváme nejsou ty pravé Vědomí a Existence a Život.

Bůh je nekonečný, a tak nemůže dojít k přerušení vědomí. Tak i náš hluboký spánek je důkazem toho, že v našem životě dochází k přerušení vědomí. Z toho vyplývá, že naše vědomí není trvalé a tudíž není skutečné. Je to jen náhražka, nebo odlesk, nekonečného vědomí. Existujeme ve spánku, nebo ne? S největší pravděpodobností si musíme připustit, že existujeme i během spánku. Ale jak je tedy možné, že si tuto část existence neuvědomujeme. Kam se podělo naše vědomí? Naše vědomí, to pravé Vědomí se nikam nepodělo, tak jak Bůh se nikam neztrácí, pořád JE. Jen nejsme splynutí s tímto věčným vědomím a tak jím nejsme. Jen se logicky podívejme na proces probouzení. Prvně povstává mysl. A to ve formě snů až k úplnému vědomí, jak ho známe my. Jenže naše vědomí si pomáhá myslí a pamětí, aby si navodilo pocit kontinuity a trvalosti. Pravé Vědomí si uvědomuje i spánek úplně stejně jako bdění.

Hodně štěstí

Petr Matuška

Petr Matuška

Petr Matuška

Bloger 
  • Počet článkov:  43
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Hledající Boha a jeho Jména. Asi křesťan gnostik :-) Zoznam autorových rubrík:  Kdo jsem?ReakceWebovky RSS rádiaAutoři a knihySúkromnéNezaradené

Prémioví blogeri

Pavol Koprda

Pavol Koprda

10 článkov
Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Juraj Karpiš

Juraj Karpiš

1 článok
Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu